Změny území

Katedra urbanismu a územního plánováníČVUT

Články

Conceptualizing the Territory as an entanglement of material and social reality Článek je příspěvkem na konferenci, zaměřenou na založení "vědy o území" (territorial science). Zabývá se proto konceptem území v teoretické rovině. Území je to, co spojuje lidi s jejich životní prostředím, je to unikátní, sociálně a materiálně vyprodukovaná 'ekologická nika', stejně jako 'sociální prostor' skupiny lidí, definovaných jejich území identitou. Území je strukturou, ztělesněnou v realitě, která 'žije' lidských myslích stejně jako ve společenských praktikách. Území má podpůrnou infrastrukturu sdílených pravidel, kódů a standardů, stejně jako síť materiálních a informačních toků, na nichž je jeho existence závislá. Specifickým územním komunikačním kódem je kultura, která jde ruku v ruce s územní identitou. Rozsah sdílených územních praktik a kódů v různých dimenzích environmentálního prostoru vymezuje hranice území. Pravidla a brány do území jsou vynucována a chráněna hrozbou 'teroru' vůči těm, kdo tam nepatří.
Zdroje financování obnovy venkovských brownfields
Reflexivita v území: od elementárního urbanismu k větší udržitelnosti Území je koncept, jenž je třeba hlouběji teoreticky promyslet. Zde ho pojímáme jako propletenec fyzické a sociální reality a blízký významu lidské ekologické niky. Reflexivita v území je koncept, založený na pojmu reflexivní modernita Ulricha Becka a použitý v územních souvislostech. Po tomto obecnějším úvodu je představen a kriticky prodiskutován přístup Romana Kouckého k územnímu plánování v Česku, formulovaný v knize Elementární urbanismus. Některé klíčové návrhy jsou dále rozvinuty, zejména koncept "První čáry", oddělující urbanizované území od krajiny, ale i návrhy na radikální zjednodušení celého územně-plánovacího procesu.
Několik poučení z Taiwanského územního rozvoje Taiwan lze v mnoha ohledech považovat za labolatoř současné fáze globalizace. Mnohé aktuální směry, trendy a tlaky jsou tu velice dobře patrné. Po stručném úvodu do Taiwanských reálií se zaměříme na úlohu státu v řízení územního rozvoje. Prodiskutujeme intenzivní růst v jasně omezených územních hranicích, s rozlišením na: města, využitelnou krajinu, nevyužitelnou přírodu a na mezinárodní expanzi. Jelikož úspěch Taiwanské ekonomiky je založen na velké flexibilitě, budeme sledovat projevy této flexibity v území, územní politice, výstavbě měst a ve využití krajiny. Článek uzavře polemika na téma zabetonovaná krajina a město bez konce, která v obecné rovině propojí poznatky z Taiwanského rozvoje s rozvojem Českým.
Globální metropole jakožto prostorové vyjádření procesu modernity Skrze diskusi nad obsahem pojmů město a vesnice a problematické pojmenování, vymezení a charakterizaci větších sídelních útvarů je hledána smysluplná charakteristika moderní doby a moderních měst. Základem je identifikace a přiblížení procesů, které moderní město konstituují – především na základě vhledů Saskie Sassen, Davida Harvey a Manuela Castellse – ale i kritická reflexe z perspektivy každodenního žitého světa na základě prací Christiana Norberg-Schulze a Karla Kosíka. V závěru jsou redefinovány některé klíčové pojmy pro popis geografie modernity, jimiž jsou město, vesnice, metropole a krajina.
Území jako asembláž: od teoretického ukotvení k reformě územního uspořádání Příspěvek nejprve představí koncept asembláže a s jeho pomocí pojmově uchopí města, státy, území, instituce a organizace. Na tomto teoretickém základě bude následně představen návrh na reformu územního uspořádání a plánování v Česku, který kromě jiného tematizuje teorii tří čar v územním plánování a práva Matky přírody.