Změny území

Katedra urbanismu a územního plánováníČVUT

Články

The Rise of Global Metropolises Článek je teoretickým pojednáním o povaze moderních měst. Začíná specifickou charakteristikou modernity a dospívá k závěru, že globální metropole - regionální uzly v síti světových velkoměst - jsou v dnešní době klíčovými způsby zhmotnění procesu modernity. Porozumění těmto metropolím, procesu jejich výstavby i obecnému vztahu mezi společností a městem, je shledáváno zásadním pro překonání celé řady environmentálních, sociálních a politických problémů, které se před námi rýsují v blízké budoucnosti. Článek se pokouší vymezit teoretický rámec, či pozadí, v němž bude možno propojit současná města, společnost, ekonomii, technologii a globalizaci. Je založen na kritické reflexi několika obecnějších teorií, které tyty oblasti zkoumání zahrnují a na hledání jejich společných poznatků. Přesto však základní výzkumné otázky zůstávají: Co je to moderní město? A jak probíhá proces urbanizace?
Reflexivita v území: od elementárního urbanismu k větší udržitelnosti Území je koncept, jenž je třeba hlouběji teoreticky promyslet. Zde ho pojímáme jako propletenec fyzické a sociální reality a blízký významu lidské ekologické niky. Reflexivita v území je koncept, založený na pojmu reflexivní modernita Ulricha Becka a použitý v územních souvislostech. Po tomto obecnějším úvodu je představen a kriticky prodiskutován přístup Romana Kouckého k územnímu plánování v Česku, formulovaný v knize Elementární urbanismus. Některé klíčové návrhy jsou dále rozvinuty, zejména koncept "První čáry", oddělující urbanizované území od krajiny, ale i návrhy na radikální zjednodušení celého územně-plánovacího procesu.
Global Metropolises and Human Scale Development Cílem článku je přispět k propojení výzkumu, úvah a konkrétních akcí v oborech, které se zabývají globalizovanou urbanizací, ekonomií či governancí, s rozvojem v lidském měřítku. Stručně řečeno, propojit rozvoj území a především měst s potřebami obyvatel.
Globální metropole jakožto prostorové vyjádření procesu modernity Skrze diskusi nad obsahem pojmů město a vesnice a problematické pojmenování, vymezení a charakterizaci větších sídelních útvarů je hledána smysluplná charakteristika moderní doby a moderních měst. Základem je identifikace a přiblížení procesů, které moderní město konstituují – především na základě vhledů Saskie Sassen, Davida Harvey a Manuela Castellse – ale i kritická reflexe z perspektivy každodenního žitého světa na základě prací Christiana Norberg-Schulze a Karla Kosíka. V závěru jsou redefinovány některé klíčové pojmy pro popis geografie modernity, jimiž jsou město, vesnice, metropole a krajina.
Koncept území v globálně provázaném světě a jeho přínos pro trasformaci sídel a veřejné infrastruktury směrem k větší udržitelnosti Koncept udržitelnosti je spojen s vědomím limitů a s jejich dodržováním. Moderní sídla jsou však závislá na prostorově vzdálených zdrojích, jež obyvatelé ani zdaleka nemají pod kontrolou. Dokonce i vymezení rozsahu sídla se dnes stává obtížnou úlohou. Nejde při tom ani tak o hranice zástavby či hranice administrativní, ale o hranice systémové: kde a jak měřit toky zboží či energie, které do sídla přicházejí a odcházejí? Na jaké úrovni a jak stanovit ony limity, jež je třeba dodržovat? V diskusi nad těmito otázkami vyjdeme z konceptů územní identity, sociálního prostoru a ekologické niky a poukážeme na důležitost vymezení třech základních hranic v území: hranice sídel, hranice veřejného prostoru a hranice přírodních území.
Inteligentní města, budovy a regiony Technologie vytvořila separátní umělé ekologie, které jsou neslučitelné s ekologiemi přírodními. S touto skutečnosti je třeba se smířit. Nedávný vývoj technologie nám ale dává naději, že naše soužití s přírodou bude možné podstatně změnit.