Změny území

Katedra urbanismu a územního plánováníČVUT

Články

Infrastructure of Sustainability Území je propletencem sociálních a materiálních konstrukcí. Infrastruktura je tím, co vytváří a udržuje moderní společnosti v chodu a funkční. V článku je představen koncept hluboce založené infrastruktury, sestávající z jazykových rozlišení, sociálních praktik, pravidel, kódů a stadardů. Tato hluboce založená infrastruktura představuje základ pro zjevnou (hmotnou) infrastrukturu, kterou moderní společnosti budují za účelem upevnění sebe sama ve svém území. Moderní společnost se v posledních posledních několika stoletích nacházela ve fázi růstu (expandovala po celé Zeměkouli) a ten se nyní blíží svému klimaxu, a proto se blíží přechod k udržitelné fázi. Aby byl tento přechod uskutečnitelný, je navrženo zaměřit se právě na proměnu infrastruktury růstu směrem k infrastruktuře uržitelnosti.
Vliv globalizace na územní rozvoj: zhodnocení teoretických přístupů Příspěvek se zaobírá skutečnostmi, které se skrývají za pojmem globalizace, a hledá vhodný přístup k tomuto fenoménu v oblasti územního rozvoje sídel. Jde o stručné shrnutí různých způsobů teoretického uchopení tématu v dostupné literatuře, čili o průzkum tematických souvislostí, který poslouží jako základ pro další práci.
Inteligentní města, budovy a regiony Technologie vytvořila separátní umělé ekologie, které jsou neslučitelné s ekologiemi přírodními. S touto skutečnosti je třeba se smířit. Nedávný vývoj technologie nám ale dává naději, že naše soužití s přírodou bude možné podstatně změnit.
Koncept území v globálně provázaném světě a jeho přínos pro trasformaci sídel a veřejné infrastruktury směrem k větší udržitelnosti Koncept udržitelnosti je spojen s vědomím limitů a s jejich dodržováním. Moderní sídla jsou však závislá na prostorově vzdálených zdrojích, jež obyvatelé ani zdaleka nemají pod kontrolou. Dokonce i vymezení rozsahu sídla se dnes stává obtížnou úlohou. Nejde při tom ani tak o hranice zástavby či hranice administrativní, ale o hranice systémové: kde a jak měřit toky zboží či energie, které do sídla přicházejí a odcházejí? Na jaké úrovni a jak stanovit ony limity, jež je třeba dodržovat? V diskusi nad těmito otázkami vyjdeme z konceptů územní identity, sociálního prostoru a ekologické niky a poukážeme na důležitost vymezení třech základních hranic v území: hranice sídel, hranice veřejného prostoru a hranice přírodních území.
Conceptualizing the Territory as an entanglement of material and social reality Článek je příspěvkem na konferenci, zaměřenou na založení "vědy o území" (territorial science). Zabývá se proto konceptem území v teoretické rovině. Území je to, co spojuje lidi s jejich životní prostředím, je to unikátní, sociálně a materiálně vyprodukovaná 'ekologická nika', stejně jako 'sociální prostor' skupiny lidí, definovaných jejich území identitou. Území je strukturou, ztělesněnou v realitě, která 'žije' lidských myslích stejně jako ve společenských praktikách. Území má podpůrnou infrastrukturu sdílených pravidel, kódů a standardů, stejně jako síť materiálních a informačních toků, na nichž je jeho existence závislá. Specifickým územním komunikačním kódem je kultura, která jde ruku v ruce s územní identitou. Rozsah sdílených územních praktik a kódů v různých dimenzích environmentálního prostoru vymezuje hranice území. Pravidla a brány do území jsou vynucována a chráněna hrozbou 'teroru' vůči těm, kdo tam nepatří.
Struktura osídlení (nejen) České republiky Současná sídelní struktura ČR je dynamickou výslednicí historického vývoje a jeho etapy se do ní v různých místech v různé míře vepsaly. Toto struktura je determinovaná mnohými přírodními i lidmi utvářenými faktory a je jednak územně diferencovaná, jednak mnohovrstevná, takže pro nás územní plánovače a urbanisty je důležité v každém konkrétním úkolu nejdříve prostudovat a pochopit tuto historii a umět oddělit to, co je hodno ochrany, zachování či změny pro nové funkce od toho, co se přežilo. Článek nastiňuje vývoj osídlení v ČR od jeho počátků až po současnost. Vyzdvihuje období intenzivního rozvoje měst a proměn krajiny, ale poukazuje i na dosud nerealizované možnosti, o nichž se v těch či oněch plánech v nedávné době uvažovalo.