Změny území

Katedra urbanismu a územního plánováníČVUT

Články

PŘÍKLADY UDRŽITELNÉ VÝSTAVBY NA BROWNFIELDS, ŠVÉDSKO
Území jako asembláž: od teoretického ukotvení k reformě územního uspořádání Příspěvek nejprve představí koncept asembláže a s jeho pomocí pojmově uchopí města, státy, území, instituce a organizace. Na tomto teoretickém základě bude následně představen návrh na reformu územního uspořádání a plánování v Česku, který kromě jiného tematizuje teorii tří čar v územním plánování a práva Matky přírody.
Struktura osídlení (nejen) České republiky Současná sídelní struktura ČR je dynamickou výslednicí historického vývoje a jeho etapy se do ní v různých místech v různé míře vepsaly. Toto struktura je determinovaná mnohými přírodními i lidmi utvářenými faktory a je jednak územně diferencovaná, jednak mnohovrstevná, takže pro nás územní plánovače a urbanisty je důležité v každém konkrétním úkolu nejdříve prostudovat a pochopit tuto historii a umět oddělit to, co je hodno ochrany, zachování či změny pro nové funkce od toho, co se přežilo. Článek nastiňuje vývoj osídlení v ČR od jeho počátků až po současnost. Vyzdvihuje období intenzivního rozvoje měst a proměn krajiny, ale poukazuje i na dosud nerealizované možnosti, o nichž se v těch či oněch plánech v nedávné době uvažovalo.
Inteligentní města, budovy a regiony Technologie vytvořila separátní umělé ekologie, které jsou neslučitelné s ekologiemi přírodními. S touto skutečnosti je třeba se smířit. Nedávný vývoj technologie nám ale dává naději, že naše soužití s přírodou bude možné podstatně změnit.
The Process of Modernity and its Materialization in Spatial Structure of Territory
Koncept území v globálně provázaném světě a jeho přínos pro trasformaci sídel a veřejné infrastruktury směrem k větší udržitelnosti Koncept udržitelnosti je spojen s vědomím limitů a s jejich dodržováním. Moderní sídla jsou však závislá na prostorově vzdálených zdrojích, jež obyvatelé ani zdaleka nemají pod kontrolou. Dokonce i vymezení rozsahu sídla se dnes stává obtížnou úlohou. Nejde při tom ani tak o hranice zástavby či hranice administrativní, ale o hranice systémové: kde a jak měřit toky zboží či energie, které do sídla přicházejí a odcházejí? Na jaké úrovni a jak stanovit ony limity, jež je třeba dodržovat? V diskusi nad těmito otázkami vyjdeme z konceptů územní identity, sociálního prostoru a ekologické niky a poukážeme na důležitost vymezení třech základních hranic v území: hranice sídel, hranice veřejného prostoru a hranice přírodních území.