Změny území

Katedra urbanismu a územního plánováníČVUT

Články

The Rise of Global Metropolises Článek je teoretickým pojednáním o povaze moderních měst. Začíná specifickou charakteristikou modernity a dospívá k závěru, že globální metropole - regionální uzly v síti světových velkoměst - jsou v dnešní době klíčovými způsby zhmotnění procesu modernity. Porozumění těmto metropolím, procesu jejich výstavby i obecnému vztahu mezi společností a městem, je shledáváno zásadním pro překonání celé řady environmentálních, sociálních a politických problémů, které se před námi rýsují v blízké budoucnosti. Článek se pokouší vymezit teoretický rámec, či pozadí, v němž bude možno propojit současná města, společnost, ekonomii, technologii a globalizaci. Je založen na kritické reflexi několika obecnějších teorií, které tyty oblasti zkoumání zahrnují a na hledání jejich společných poznatků. Přesto však základní výzkumné otázky zůstávají: Co je to moderní město? A jak probíhá proces urbanizace?
Území jako asembláž: od teoretického ukotvení k reformě územního uspořádání Příspěvek nejprve představí koncept asembláže a s jeho pomocí pojmově uchopí města, státy, území, instituce a organizace. Na tomto teoretickém základě bude následně představen návrh na reformu územního uspořádání a plánování v Česku, který kromě jiného tematizuje teorii tří čar v územním plánování a práva Matky přírody.
Překonat fragmentaci Modernizace společnosti se stále výrazněji a ve stále globálnějším měřítku vepisuje do území. Výsledkem modernizace je fragmentace společnosti i území. Tato fragmentace je neudržitelná společensky, ekonomicky i environmentálně. Veřejná podpora individuální automobilové dopravy a volného trhu s půdou i s nemovitostmi tyto problémy výrazně zhoršuje. Překonání mnohorozměrné fragmentace je klíčovým úkolem dnešní doby. Nezbytným prvním krokem je fundamentální obnova veřejného prostoru jakožto ohniska společenského dění, které bude i místem řešení společenských rozporů.
PŘÍKLADY UDRŽITELNÉ VÝSTAVBY NA BROWNFIELDS, ŠVÉDSKO
Global Metropolises: Places, Where the Process of Modernity is Most Visibly Materialized Článek se zaobírá koncepty, které se snaží pojmově uchopit několik významných charakteristik moderního, globálně propojeného a urbanizovaného světa. Článek představuje koncept globální metropole. Tyto metropole (především jejich jádrové oblasti) tvoří síť, kterou je navrženo pojímat jako prostorově nesouvislé, ale přesto sociálně intenzivně propojené \"světo-město\" (\"one-world\" city). Jeho jádrové oblasti jsou obklopeny podpůrnými metropolitními regiony, zatímco \"ostatní světy\" (\"rest of the worlds\"), periferie světo-města, jsou pojímány především jako zdroje surovin. Tento \"Jeden svět\" je pojímán jako základ veškeré infrastruktury, tj. jako svět, pomocí něhož jsou propojeny všechny ostatní sociální světy, je to \"rozcestí světů\", ale i pozadí (background), anebo kontext, který je třeba brát v potaz při jakékoli výpovědi o modernitě.
Koncept území v globálně provázaném světě a jeho přínos pro trasformaci sídel a veřejné infrastruktury směrem k větší udržitelnosti Koncept udržitelnosti je spojen s vědomím limitů a s jejich dodržováním. Moderní sídla jsou však závislá na prostorově vzdálených zdrojích, jež obyvatelé ani zdaleka nemají pod kontrolou. Dokonce i vymezení rozsahu sídla se dnes stává obtížnou úlohou. Nejde při tom ani tak o hranice zástavby či hranice administrativní, ale o hranice systémové: kde a jak měřit toky zboží či energie, které do sídla přicházejí a odcházejí? Na jaké úrovni a jak stanovit ony limity, jež je třeba dodržovat? V diskusi nad těmito otázkami vyjdeme z konceptů územní identity, sociálního prostoru a ekologické niky a poukážeme na důležitost vymezení třech základních hranic v území: hranice sídel, hranice veřejného prostoru a hranice přírodních území.