Změny území

Katedra urbanismu a územního plánováníČVUT

Články

Struktura osídlení (nejen) České republiky Současná sídelní struktura ČR je dynamickou výslednicí historického vývoje a jeho etapy se do ní v různých místech v různé míře vepsaly. Toto struktura je determinovaná mnohými přírodními i lidmi utvářenými faktory a je jednak územně diferencovaná, jednak mnohovrstevná, takže pro nás územní plánovače a urbanisty je důležité v každém konkrétním úkolu nejdříve prostudovat a pochopit tuto historii a umět oddělit to, co je hodno ochrany, zachování či změny pro nové funkce od toho, co se přežilo. Článek nastiňuje vývoj osídlení v ČR od jeho počátků až po současnost. Vyzdvihuje období intenzivního rozvoje měst a proměn krajiny, ale poukazuje i na dosud nerealizované možnosti, o nichž se v těch či oněch plánech v nedávné době uvažovalo.
Conceptualizing the Territory as an entanglement of material and social reality Článek je příspěvkem na konferenci, zaměřenou na založení "vědy o území" (territorial science). Zabývá se proto konceptem území v teoretické rovině. Území je to, co spojuje lidi s jejich životní prostředím, je to unikátní, sociálně a materiálně vyprodukovaná 'ekologická nika', stejně jako 'sociální prostor' skupiny lidí, definovaných jejich území identitou. Území je strukturou, ztělesněnou v realitě, která 'žije' lidských myslích stejně jako ve společenských praktikách. Území má podpůrnou infrastrukturu sdílených pravidel, kódů a standardů, stejně jako síť materiálních a informačních toků, na nichž je jeho existence závislá. Specifickým územním komunikačním kódem je kultura, která jde ruku v ruce s územní identitou. Rozsah sdílených územních praktik a kódů v různých dimenzích environmentálního prostoru vymezuje hranice území. Pravidla a brány do území jsou vynucována a chráněna hrozbou 'teroru' vůči těm, kdo tam nepatří.
Reflexivita v území: od elementárního urbanismu k větší udržitelnosti Území je koncept, jenž je třeba hlouběji teoreticky promyslet. Zde ho pojímáme jako propletenec fyzické a sociální reality a blízký významu lidské ekologické niky. Reflexivita v území je koncept, založený na pojmu reflexivní modernita Ulricha Becka a použitý v územních souvislostech. Po tomto obecnějším úvodu je představen a kriticky prodiskutován přístup Romana Kouckého k územnímu plánování v Česku, formulovaný v knize Elementární urbanismus. Některé klíčové návrhy jsou dále rozvinuty, zejména koncept "První čáry", oddělující urbanizované území od krajiny, ale i návrhy na radikální zjednodušení celého územně-plánovacího procesu.
Bytový dům pro 21. století
Několik poučení z Taiwanského územního rozvoje Taiwan lze v mnoha ohledech považovat za labolatoř současné fáze globalizace. Mnohé aktuální směry, trendy a tlaky jsou tu velice dobře patrné. Po stručném úvodu do Taiwanských reálií se zaměříme na úlohu státu v řízení územního rozvoje. Prodiskutujeme intenzivní růst v jasně omezených územních hranicích, s rozlišením na: města, využitelnou krajinu, nevyužitelnou přírodu a na mezinárodní expanzi. Jelikož úspěch Taiwanské ekonomiky je založen na velké flexibilitě, budeme sledovat projevy této flexibity v území, územní politice, výstavbě měst a ve využití krajiny. Článek uzavře polemika na téma zabetonovaná krajina a město bez konce, která v obecné rovině propojí poznatky z Taiwanského rozvoje s rozvojem Českým.
Global Metropolises: Places, Where the Process of Modernity is Most Visibly Materialized Článek se zaobírá koncepty, které se snaží pojmově uchopit několik významných charakteristik moderního, globálně propojeného a urbanizovaného světa. Článek představuje koncept globální metropole. Tyto metropole (především jejich jádrové oblasti) tvoří síť, kterou je navrženo pojímat jako prostorově nesouvislé, ale přesto sociálně intenzivně propojené \"světo-město\" (\"one-world\" city). Jeho jádrové oblasti jsou obklopeny podpůrnými metropolitními regiony, zatímco \"ostatní světy\" (\"rest of the worlds\"), periferie světo-města, jsou pojímány především jako zdroje surovin. Tento \"Jeden svět\" je pojímán jako základ veškeré infrastruktury, tj. jako svět, pomocí něhož jsou propojeny všechny ostatní sociální světy, je to \"rozcestí světů\", ale i pozadí (background), anebo kontext, který je třeba brát v potaz při jakékoli výpovědi o modernitě.