Změny území

Katedra urbanismu a územního plánováníČVUT

Články

Global Metropolises: Places, Where the Process of Modernity is Most Visibly Materialized Článek se zaobírá koncepty, které se snaží pojmově uchopit několik významných charakteristik moderního, globálně propojeného a urbanizovaného světa. Článek představuje koncept globální metropole. Tyto metropole (především jejich jádrové oblasti) tvoří síť, kterou je navrženo pojímat jako prostorově nesouvislé, ale přesto sociálně intenzivně propojené \"světo-město\" (\"one-world\" city). Jeho jádrové oblasti jsou obklopeny podpůrnými metropolitními regiony, zatímco \"ostatní světy\" (\"rest of the worlds\"), periferie světo-města, jsou pojímány především jako zdroje surovin. Tento \"Jeden svět\" je pojímán jako základ veškeré infrastruktury, tj. jako svět, pomocí něhož jsou propojeny všechny ostatní sociální světy, je to \"rozcestí světů\", ale i pozadí (background), anebo kontext, který je třeba brát v potaz při jakékoli výpovědi o modernitě.
Území jako asembláž: od teoretického ukotvení k reformě územního uspořádání Příspěvek nejprve představí koncept asembláže a s jeho pomocí pojmově uchopí města, státy, území, instituce a organizace. Na tomto teoretickém základě bude následně představen návrh na reformu územního uspořádání a plánování v Česku, který kromě jiného tematizuje teorii tří čar v územním plánování a práva Matky přírody.
Koncept území v globálně provázaném světě a jeho přínos pro trasformaci sídel a veřejné infrastruktury směrem k větší udržitelnosti Koncept udržitelnosti je spojen s vědomím limitů a s jejich dodržováním. Moderní sídla jsou však závislá na prostorově vzdálených zdrojích, jež obyvatelé ani zdaleka nemají pod kontrolou. Dokonce i vymezení rozsahu sídla se dnes stává obtížnou úlohou. Nejde při tom ani tak o hranice zástavby či hranice administrativní, ale o hranice systémové: kde a jak měřit toky zboží či energie, které do sídla přicházejí a odcházejí? Na jaké úrovni a jak stanovit ony limity, jež je třeba dodržovat? V diskusi nad těmito otázkami vyjdeme z konceptů územní identity, sociálního prostoru a ekologické niky a poukážeme na důležitost vymezení třech základních hranic v území: hranice sídel, hranice veřejného prostoru a hranice přírodních území.
Vliv globalizace na územní rozvoj: zhodnocení teoretických přístupů Příspěvek se zaobírá skutečnostmi, které se skrývají za pojmem globalizace, a hledá vhodný přístup k tomuto fenoménu v oblasti územního rozvoje sídel. Jde o stručné shrnutí různých způsobů teoretického uchopení tématu v dostupné literatuře, čili o průzkum tematických souvislostí, který poslouží jako základ pro další práci.
Conceptualizing the Territory as an entanglement of material and social reality Článek je příspěvkem na konferenci, zaměřenou na založení "vědy o území" (territorial science). Zabývá se proto konceptem území v teoretické rovině. Území je to, co spojuje lidi s jejich životní prostředím, je to unikátní, sociálně a materiálně vyprodukovaná 'ekologická nika', stejně jako 'sociální prostor' skupiny lidí, definovaných jejich území identitou. Území je strukturou, ztělesněnou v realitě, která 'žije' lidských myslích stejně jako ve společenských praktikách. Území má podpůrnou infrastrukturu sdílených pravidel, kódů a standardů, stejně jako síť materiálních a informačních toků, na nichž je jeho existence závislá. Specifickým územním komunikačním kódem je kultura, která jde ruku v ruce s územní identitou. Rozsah sdílených územních praktik a kódů v různých dimenzích environmentálního prostoru vymezuje hranice území. Pravidla a brány do území jsou vynucována a chráněna hrozbou 'teroru' vůči těm, kdo tam nepatří.
Global Metropolises and Human Scale Development Cílem článku je přispět k propojení výzkumu, úvah a konkrétních akcí v oborech, které se zabývají globalizovanou urbanizací, ekonomií či governancí, s rozvojem v lidském měřítku. Stručně řečeno, propojit rozvoj území a především měst s potřebami obyvatel.