Změny území

Katedra urbanismu a územního plánováníČVUT

Publikace

Inteligentní města, budovy a regiony

Vladimír Matuš (2012)

Technologie vytvořila separátní umělé ekologie, které jsou neslučitelné s ekologiemi přírodními. S touto skutečnosti je třeba se smířit. Nedávný vývoj technologie nám ale dává naději, že naše soužití s přírodou bude možné podstatně změnit.

Více ...

Struktura osídlení (nejen) České republiky

Martin Říha (2012)

Současná sídelní struktura ČR je dynamickou výslednicí historického vývoje a jeho etapy se do ní v různých místech v různé míře vepsaly. Toto struktura je determinovaná mnohými přírodními i lidmi utvářenými faktory a je jednak územně diferencovaná, jednak mnohovrstevná, takže pro nás územní plánovače a urbanisty je důležité v každém konkrétním úkolu nejdříve prostudovat a pochopit tuto historii a umět oddělit to, co je hodno ochrany, zachování či změny pro nové funkce od toho, co se přežilo. Článek nastiňuje vývoj osídlení v ČR od jeho počátků až po současnost. Vyzdvihuje období intenzivního rozvoje měst a proměn krajiny, ale poukazuje i na dosud nerealizované možnosti, o nichž se v těch či oněch plánech v nedávné době uvažovalo.

Více ...

Území jako asembláž: od teoretického ukotvení k reformě územního uspořádání

Pavel Holubec (2012)

Příspěvek nejprve představí koncept asembláže a s jeho pomocí pojmově uchopí města, státy, území, instituce a organizace. Na tomto teoretickém základě bude následně představen návrh na reformu územního uspořádání a plánování v Česku, který kromě jiného tematizuje teorii tří čar v územním plánování a práva Matky přírody.

Více ...

Několik poučení z Taiwanského územního rozvoje

Pavel Holubec (2012)

Taiwan lze v mnoha ohledech považovat za labolatoř současné fáze globalizace. Mnohé aktuální směry, trendy a tlaky jsou tu velice dobře patrné. Po stručném úvodu do Taiwanských reálií se zaměříme na úlohu státu v řízení územního rozvoje. Prodiskutujeme intenzivní růst v jasně omezených územních hranicích, s rozlišením na: města, využitelnou krajinu, nevyužitelnou přírodu a na mezinárodní expanzi. Jelikož úspěch Taiwanské ekonomiky je založen na velké flexibilitě, budeme sledovat projevy této flexibity v území, územní politice, výstavbě měst a ve využití krajiny. Článek uzavře polemika na téma zabetonovaná krajina a město bez konce, která v obecné rovině propojí poznatky z Taiwanského rozvoje s rozvojem Českým.

Více ...

Infrastructure of Sustainability

Pavel Holubec (2011)

Území je propletencem sociálních a materiálních konstrukcí. Infrastruktura je tím, co vytváří a udržuje moderní společnosti v chodu a funkční. V článku je představen koncept hluboce založené infrastruktury, sestávající z jazykových rozlišení, sociálních praktik, pravidel, kódů a stadardů. Tato hluboce založená infrastruktura představuje základ pro zjevnou (hmotnou) infrastrukturu, kterou moderní společnosti budují za účelem upevnění sebe sama ve svém území. Moderní společnost se v posledních posledních několika stoletích nacházela ve fázi růstu (expandovala po celé Zeměkouli) a ten se nyní blíží svému klimaxu, a proto se blíží přechod k udržitelné fázi. Aby byl tento přechod uskutečnitelný, je navrženo zaměřit se právě na proměnu infrastruktury růstu směrem k infrastruktuře uržitelnosti.

Více ...

Conceptualizing the Territory as an entanglement of material and social reality

Pavel Holubec (2011)

Článek je příspěvkem na konferenci, zaměřenou na založení "vědy o území" (territorial science). Zabývá se proto konceptem území v teoretické rovině. Území je to, co spojuje lidi s jejich životní prostředím, je to unikátní, sociálně a materiálně vyprodukovaná 'ekologická nika', stejně jako 'sociální prostor' skupiny lidí, definovaných jejich území identitou. Území je strukturou, ztělesněnou v realitě, která 'žije' lidských myslích stejně jako ve společenských praktikách. Území má podpůrnou infrastrukturu sdílených pravidel, kódů a standardů, stejně jako síť materiálních a informačních toků, na nichž je jeho existence závislá. Specifickým územním komunikačním kódem je kultura, která jde ruku v ruce s územní identitou. Rozsah sdílených územních praktik a kódů v různých dimenzích environmentálního prostoru vymezuje hranice území. Pravidla a brány do území jsou vynucována a chráněna hrozbou 'teroru' vůči těm, kdo tam nepatří.

Více ...

Koncept území v globálně provázaném světě a jeho přínos pro trasformaci sídel a veřejné infrastruktury směrem k větší udržitelnosti

Pavel Holubec (2011)

Koncept udržitelnosti je spojen s vědomím limitů a s jejich dodržováním. Moderní sídla jsou však závislá na prostorově vzdálených zdrojích, jež obyvatelé ani zdaleka nemají pod kontrolou. Dokonce i vymezení rozsahu sídla se dnes stává obtížnou úlohou. Nejde při tom ani tak o hranice zástavby či hranice administrativní, ale o hranice systémové: kde a jak měřit toky zboží či energie, které do sídla přicházejí a odcházejí? Na jaké úrovni a jak stanovit ony limity, jež je třeba dodržovat? V diskusi nad těmito otázkami vyjdeme z konceptů územní identity, sociálního prostoru a ekologické niky a poukážeme na důležitost vymezení třech základních hranic v území: hranice sídel, hranice veřejného prostoru a hranice přírodních území.

Více ...

Reflexivita v území: od elementárního urbanismu k větší udržitelnosti

Pavel Holubec (2011)

Území je koncept, jenž je třeba hlouběji teoreticky promyslet. Zde ho pojímáme jako propletenec fyzické a sociální reality a blízký významu lidské ekologické niky. Reflexivita v území je koncept, založený na pojmu reflexivní modernita Ulricha Becka a použitý v územních souvislostech. Po tomto obecnějším úvodu je představen a kriticky prodiskutován přístup Romana Kouckého k územnímu plánování v Česku, formulovaný v knize Elementární urbanismus. Některé klíčové návrhy jsou dále rozvinuty, zejména koncept "První čáry", oddělující urbanizované území od krajiny, ale i návrhy na radikální zjednodušení celého územně-plánovacího procesu.

Více ...

Global Metropolises: Places, Where the Process of Modernity is Most Visibly Materialized

Pavel Holubec (2011)

Článek se zaobírá koncepty, které se snaží pojmově uchopit několik významných charakteristik moderního, globálně propojeného a urbanizovaného světa. Článek představuje koncept globální metropole. Tyto metropole (především jejich jádrové oblasti) tvoří síť, kterou je navrženo pojímat jako prostorově nesouvislé, ale přesto sociálně intenzivně propojené \"světo-město\" (\"one-world\" city). Jeho jádrové oblasti jsou obklopeny podpůrnými metropolitními regiony, zatímco \"ostatní světy\" (\"rest of the worlds\"), periferie světo-města, jsou pojímány především jako zdroje surovin. Tento \"Jeden svět\" je pojímán jako základ veškeré infrastruktury, tj. jako svět, pomocí něhož jsou propojeny všechny ostatní sociální světy, je to \"rozcestí světů\", ale i pozadí (background), anebo kontext, který je třeba brát v potaz při jakékoli výpovědi o modernitě.

Více ...